Jaroslav Frank
28.08.20

Pane Koplíku tato situace dokazuje, že i při této činnosti dochází u nás k podvodům, místo přeměření parcel z dřívějška dnešní moderní technikou, tak zájem jedince a kupčení proti všem a všemu, i proti přírodě.

František Koplík
26.08.20

Před časem mi přišlo upozornění, že jeden můj pozemek v sousedním katastru je předmětem změn a já jakožto soused jsem zván na vyměření pozemků v terénu. Vyměřování proběhlo minulé úterý a předmětem změn bylo vytyčení nové cesty. Nová cesta byla do map zanesena v souvislosti s

František Koplík
26.08.20

pozemkovými úpravami katastru v roce 2007 proto aby vlastníci jednotlivých pozemků měli ke svým pozemkům přístup. Jenže téměř všichni vlastníci dali své pozemky do pronájmu jednomu nájemci a ti kteří je chtěli obdělávat sami, se dohodli s nájemcem a on jim uvolnil pozemek jinde.

František Koplík
26.08.20

Pokud vím k žádným sporům nedošlo a cestu od té doby nikdo nepotřeboval, a tak zůstala jen na papíře. Až zelená starostka obce spolu s jedním taky zeleným vlastníkem iniciovali vznik této cesty, a tak středem pole povede cesta která zabere asi tak hektar orné půdy.

František Koplík
26.08.20

Ten hektar je teoretický ale traktoristé jen těžko budou orat jen těsně vedle zpevněné cesty, a tak to bude o něco víc. Zeleného cíle bude dosaženo a lán pole bude rozdělen napůl, a ještě několika bočními cestami. Při dělení velkých pozemků se argumentuje biodiverzitou ale vzniklá

František Koplík
26.08.20

pole budou jistě oseta stejnou plodinou, taky aby se měla kde schovat zvěř, no já myslím že na té cestě se těžko schová a taky k****i zadržení vody v krajině, ale toto pole je na rovině, nevím jak cesta přispěje k zadržení vody. Jediné, k čemu tato cesta přispěje bude větší spotřeba

František Koplík
26.08.20

nafty při najíždění točení a couvání traktorů. Do budoucna se dá očekávat že další a další vlastníci budou půdu prodávat nájemci, a tak se zbytečnost cesty bude umocňovat. Takže orné půdy nám ubývá nejen stavbou dálnic ale i výstavbou zbytečných polních cest.

Jaroslav Frank
13.08.20

Každý problém se dá kdykoliv zvládnout, je podstatné zda je nutný pro běžný denní život. Každý člověk by si měl určit priority a ty jsou jiné jak pro 71 letého, tak pro 83 letého

František Koplík
06.08.20

Pane Jaroslave. Otevřít si odkaz to není nic složitého. Já se naučil obsluhovat počítač v padesáti, předtím jsem neuměl ani psát na stroji. Teď je mi 71. Taky se už nesnažím proniknout do nových technologií, ale základy není problém zvládnout. 😊

Jaroslav Frank
06.08.20

Pane Františku, ve svých létech již nemám zájem o podrobnou znalost. nových technologií. Jsem rád,že žijí již 10 let jak mi dovoluje mé postižení a občas se účastním kuloárních debat nás seniorů. Jsem rád v obraze všeho dění kolem nás, včetně denního a debat na těchto stránkách

František Koplík
05.08.20

Pane Jaroslave. Je trochu paradoxní, když se spolu bavíme po internetu a Vy mi napíšete že Vás zajímají osobní zkušenosti. Když Vám tu já napíšu osobní zkušenost, po internetu, tak pro Vás už je to informace získaná přes internet.

František Koplík
05.08.20

Mám ale takový dojem, že spousta z vás si odkazy nedokáže přehrát. Pro ty dám návod. Kurzorem najedete na začátek odkazu, zmáčknete levou myš a přejedete celý odkaz až zmodrá. Potom najedete kurzorem na kterékoli místo do modře označeného, zmáčknete a pustíte pravou myš.

František Koplík
05.08.20

Levou myší kliknete na otevřít odkaz no a potom už jen kliknete na šipku ve středu obrázku a začne přehrávání. Někdy se vloudí reklama. A ještě pro pana Jaroslava i jiné. Odkaz má tu výhodu, že místo tu napsaných tří řádek nám poskytne informace o daleko větším rozsahu navíc i zvuk a obraz.

Jaroslav Frank
05.08.20

Pane Františku, Vaše odvolávky na zkratky pro internet, a jiné, nám moc neříkají, spíš by měl zaznít Vaš osobní názor, případně poznatek ze skutečného života

František Koplík
02.08.20

Před chvilkou jsem se díval v ČT2na pořad Nedej se. Je to taková zelená svazácká agitka. Po skončení dávali devátý díl dokumentu Trvalé bydliště venkov. Docela zajímavé. Našel jsem to i v archivu ČT2. Tak tady dávám odkaz.

František Koplík
02.08.20

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/12840158344-trvale-bydliste-venkov/219562221360009-kdyz-neprsi-a-uschne

Zdeněk Škromach
31.07.20

K tomu je potřeba omezit podávání opakovaných mnoha stížností na realizaci vodních staveb ve veřejném zájmu. To prodlužuje nepřiměřeně dobu realizace.

Zdeněk Škromach
31.07.20

S tím nemůžu souhlasit. Vláda, a snad i za podpory parlamentu, vytváří prostředí, kde bude možné kroky zadržování vody v krajině i dostupnosti pitné vody pro všechny občany realizovat. A to jak projekčně tak i finančně.

Jaroslav Frank
20.07.20

Tak jsme se dost nadiskutovali o přehradách, mokřadech, remízcích a pod. Jsme v době léta, které slibuje mnoho nestabilního počasí a do konce roku se s hospodařením s vodou nic moc nezmění. Dotovaná deštovka nás asi nevytrhne a všechno bude, jak v minulých létech. I ta naše Justice se zákony.

Ladislav Kašpar
16.07.20

Pane Koplíku! Jak píšete, nejsem schopen pochopit vaše myšlenkové pochody, nesouvisející souvislosti a podivné odkazy. Nevím, čím jsou tak zajimavé abych jim měl věnovat takovou pozornost. Nevím do jaké role se zde začínáte stavět ale určitá intelektuální nadřazenost se dá vystopovat. Dále NCMNT.

František Koplík
15.07.20

Pane Kašpare. Mládež prý těžko chápe psaný text. Po přečtení Vašeho příspěvku mám takový dojem že i mnoho seniorů psaný text není schopno pochopit. Nic si z toho nedělejte, nespěchejte a přečtěte si můj příspěvek pomalu a několikrát. Pokud nepochopíte, ani potom, co se dá dělat. 😊

Ladislav Kašpar
15.07.20

A mohl byste prosím konkretizovat kterým tak špatným zákonem jmenovaný způsobil dnešní sucho? Píšete o špatných zákonech v čase minulém. Tudíž nynější, už nové, dobré, zákony přinesly vodu a sucho zmizelo? Justice a sucho. Prostřednictvím pana předsedy se musím smát.

František Koplík
12.07.20

Nynější předseda Ústavního soudu zastával celou dobu od let devadesátých, po dnešek, jedny z nejvyšších míst ve vládě i justici a tak měl snad velký vliv na to jaké zákony se tu vytvářely a jaké právní prostředí tu bylo. Samozřejmě že zákony a jejich uplatňování mělo vliv na všechny oblasti

František Koplík
12.07.20

života, včetně hospodaření s vodou a tedy i sucho. Pana Rychetského jsem uvedl jen jako příklad a samozřejmě mu nekladu za vinu všechno špatné ale jeho podíl na špatných zákonech a na jejich prosazování u soudů má a velký. Hlavně jsem chtěl poukázat na vliv celé justice na nynější situaci.

Ladislav Kašpar
12.07.20

Nevím jak se suchem souvisí předseda ÚS. V tom případě je třeba zmínit také soudruha Zemana, StB Babiše a mnohé další z pidi strany KSČM kteří jsou tam jsou, i se svými, podivně získanými tituly mnohem déle.

František Koplík
11.07.20

Pane Němečku. V podstatě se vším co jste teď napsal souhlasím. Jen tu neviditelnou ruku trhu jste špatně pochopil. Neviditelná ruka trhu, zkráceně znamená že na to kolik se má vyrábět ledniček, praček, televizorů nebo toaletního papíru, není třeba Ústřední plánovací komise ale že dostatek

František Koplík
11.07.20

těchto věcí zařídí trh. Co ale určitě třeba je, jsou dobré zákony a dobrá justice, která je realizuje v praxi. To nikdo nezpochybňuje. Takže za vzniklou situaci nemohou ekonomové ale právníci. Stačí si projít ty kteří zastávají vysoké funkce od roku 90 po dnešek. Například předseda Ústavního soudu.

Jaroslav Němeček
11.07.20

Kdo za to může ? Politici od r. 89 . Nechali zabetonovat tisíce ha zemědělské půdy na různá překladiště , či zahraniční montovny , zemědělci neorají , v každé vesnici před 30-ti letech byla živočišná výroba , na polích byl široký sortiment . Co na to pán " Neviditelná ruka trhu ?"

Zdeněk Škromach
10.07.20

Františku s tím máme v okolí řeky Moravy a Dyje zkušenosti. Komáři jsou velký problém. podobní nadšenci pro komáří mokřady by měli být umístěni v jejich nejbližším okolí. Nikoliv dávat rady z Prahy.

František Koplík
09.07.20

Všem, kdo doporučují zvýšit množství vody na našem území pomocí mokřadů, doporučuji shlédnout zprávy v TV. Ještě líp by bylo pokud by se rozhodli pro lepší orientaci v problému, strávit do****nou, s celou rodinou v městě či vesnici poblíž takového mokřadu zamořeného obrovskými hejny komárů.

Zdeněk Škromach
08.07.20

To jsem rád. :-)

František Koplík
07.07.20

Pane Škromachu. Myslím, že jste si přečetl pouze můj poslední příspěvek. Bez několika předchozích, včetně těch pana Kašpara, dává docela jiný smysl. Já si nemyslím že by se naše zemědělství mělo mít více mezí a že by vůbec bylo reálné, aby většinu polí obdělávali drobní sedláci.

Zdeněk Škromach
07.07.20

Promiňte můžete kvantifikovat ty malé sedláky, Kolik jich je? Spíše mám pocit, že mladým se makat nechce. natož se denně starat o dobytek.

František Koplík
07.07.20

Přiznám se že tentokrát Vám moc nerozumím. Ptal jste se na meze. Množství mezí závisí hlavně na tom, kolik polností připadá na jednoho majitele (mimo jiného). Množství polí na jednoho majitele závisí (mimo jiného) na tom kolik dotací dostanou malí sedláci a taky jaká cla je chráním proti

František Koplík
07.07.20

zahraniční konkurenci. Pokud malí sedláci nedostanou velké dotace a nejsou chráněni cly, tak je zahraniční konkurence hospodařící na velkých lánech smete. O dotacích i clech v EU nerozhoduje vláda daného státu ale evropská komise. Švýcarsko není členem EU a tak si rozhoduje samo.

František Koplík
07.07.20

Navíc je bohatší než ČR a tak může dát i vyšší dotace. Je to hodně zjednodušené ale doufám srozumitelné. Velikost pozemků ovlivnila i pozemkové reforma z roku 1919 a po roce 1948 kolektivizace. Následné vrácení zemědělské půdy po roce 1990 už nemohlo zvrátit daný stav.

Ladislav Kašpar
06.07.20

Já zase nerozumím vám. Zeptám se zde na meze a vy mně dáte přednášku o vstupu Švajcu do EU. Vašimi argumenty jsou jen hloupé odkazy na parlamentní listy které také nejsou celé Česko a také nepatří do EU........

Ladislav Kašpar
06.07.20

Respektoval jsem vždy vaše názory. Ale jsou jisté meze( tentokrát ne ty dotazované na které jste asi nenašel patřičný odkaz) které, na rozdíl od vás, si překračovat nedo*****m.

František Koplík
05.07.20

Jo, rozumím Vám velmi dobře. Jakmile dojdou argumenty, řeknete že si nenecháte žádné názory vnucovat. Jinak, nezpochybňuji že znáte situaci na statku Vaší dcery ve Švýcarsku, ale statek Vaší dcery není celé Švýcarsko a Švýcarsko není v EU. Švýcarsko je daleko bohatší než ČR.

František Koplík
05.07.20

Dotace do zemědělství a celní politika jsou vzhledem k tomu že Švýcarsko není členem EU docela jiné. Doufám, že když jste ve Švýcarsku tak Švýcarům doporučujete, aby vstoupili do EU, stejně jako nám v ČR doporučujete v něm zůstat. 😊 Nebo se mýlím a jste pro naše vystoupení?

Ladislav Kašpar
05.07.20

P. Koplíku mně nějaké pochybné odkazy či statistiky nezajímají. Pouze fakta. Dcera spoluvlastní ve Švajcu 65-ti ha statek, asi 175 kusů hovězího. A až tam najezdíte v traktoru po poli za 30 let to co já nebudete mít chuť mně přesvědčovat. Na rozdíl od vás se vám nesnažím vnucovat mé názory.

František Koplík
05.07.20

Pane Kašpare, logika nastupuje teprve až známe fakta. Z nich teprve můžeme logicky něco odvodit. Podívejte se prosím na mé dřívější odkazy na tomto tématu. Pokud si pořád ještě budete myslet že v zemědělsky vyspělých státech mají víc mezí než u nás, dám tu statistiky.

František Koplík
05.07.20

Já vím že mnoho zelených argumentuje statistikami, které podle nich dokazují, že v zahraničí jsou rozlohy polí mnohem menší než u nás. Je ale třeba si dávat pozor na to o čem vlastně daná statistika vypovídá. Nechci se moc rozepisovat, ale klidně to udělám, pokud Vás nepřesvědčí ty odkazy.

Ladislav Kašpar
05.07.20

Pane Koplíku, trochu logiky. Proč by meze tvořili když si je nikdy nerozorali?

František Koplík
04.07.20

Pane Sazečku. A mohl byste Vy mi říct ve které zemi se nyní meze tvoří? V mém příspěvku z 24.6. je několik odkazů, ve kterých uvidíte, jak hospodaří ve „vyspělých“ zemích, Německu, Francii, Holandsku atd.. Otevřel jste si je a podíval se. Jistě Vám poté naskočí i několik dalších podobných.

Lubomír Sazeček
04.07.20

Produktivita velkých celků je jedna věc. *****ování některých druhů jiná. Před 90. , ale i po něm se vykládalo něco o tom, jak se tu rozorávaly meze! Už jste někdo zažil vytváření mezí a remízků? Obávám se, že mnoho jich nevzniklo!

Zdeněk Škromach
03.07.20

A velké polní celky jsou určitě z pohledu produktivity efektivnější než malá políčka.

Zdeněk Škromach
03.07.20

samozřejmě se můžete vracet klidně až k Bílé Hoře. Absolutní spravedlnost neexistuje nikde ve světě. Myslím, že dnes je celkem jasné, co komu patří. A je potřeba s tím tak nakládat.

František Koplík
03.07.20

Pane Kašpare. Je sice možné že všechno vráceno nebylo, slyšel jsem o několika takových případech ve sdělovacích prostředcích, ale to byly většinou nějaké sporné případy. Určitě bylo i někomu ublíženo ale většinou vrácení proběhlo bez problémů.

František Koplík
03.07.20

To je moje osobní zkušenost a neznám nikoho ve svém okolí komu by pole nevrátili. Něco jiného je vložený majetek do JZD ale to je velmi složitá problematika a jsem tu kritizovaný za dlouhé příspěvky, tak to rozvádět nebudu.

Jaroslav Frank
03.07.20

A je to jako s rozpočtem. Všichni víme, že je špatný a nikdo proti tomu nebojuje.Teď nám dost napršelo, tak bude zas chvíli klid a odborníci se mezitím snad poradí

Ladislav Kašpar
03.07.20

Podobné zcelování pozemků jako v SRN proběhlo také ve Švýcarsku ale né proto, že by chtěli jezdit traktorem po poli ráno tam a v poledne zpět. Ale proto, že se tato políčka dědičně generacemi dělila. Dnes už to není možné protože se dědicové musí vypořádat finančně a né rozparcelováním.

Ladislav Kašpar
03.07.20

U nás proběhlo v padesátkách také zcelování ukradením. Jen my se s tímto zcelování moc ve světě chlubit nemůžeme a navíc ještě těm zlodějům do*****me rozhodovat zda a co vrátit. Smutný to národ.

Zdeněk Škromach
01.07.20

Přehrad, rybníky či mokřady mají význam právě v dnešním období přívalových dešťů a bouřek. Vodní příval je potřeba zadržet v krajině, jinak nám odteče velmi rychle do jiných povodí a moří. A chápu nespokojenost občanů v dotčených oblastech, ale je tady společenský zájem.

Miroslav Pospíšil
30.06.20

Síť nových přehrad v ČR je dobrý nápad. Ale ne nové Lipno. Přehrada je zásobárna pitné vody a vodní páry pro zvlhčování ovzduší a tvorbu mraků. Zeptejte se občanů Španělska, kolik přehrad se postavilo v době generála Franka a jak jsou za ty přehrady Španělé rádi.

František Koplík
28.06.20

Řekl bych že naše příspěvky nikdo ze zakladatelů nečte. Teď mi vytečkovali jméno diskutujícího, kterému byl můj příspěvek určen, předtím vytečkovali slovo „zavlažovací k*****y“, *****ování a další nezávadná slova. Dělá to zřejmě nějaký špatně naprogramovaný automat.

František Koplík
28.06.20

Pane *****k. Můj příspěvek byl ironický. Přehrál jste si odkazy pod ním?

Vratislav Kozák
28.06.20

Pro pana Koptíka - v SRN byla v šedesátých letech pozemková reforma. Pole se scelila a tímzvětšila. Na malé pozemku se udřete k smrti, ale s bídou se jen uživíte.

František Koplík
24.06.20

Jojo tak nějak to je. V zahraničí nebyli tak hloupí a doteď tam mají malá políčka rozdělená mezí. K****i biodiverzitě osázená různými plodinami. Přehrady a zavlažovací k*****y netřeba. Tu studánka, onde remízek, krajina jak z pohádky. 😊

František Koplík
24.06.20

https://www.youtube.com/watch?v=iruC9nVpAa8
https://www.youtube.com/watch?v=UKRsugmwL-8&list=RDCMUCBoXjMgqTNDcY395KJQkSRw&index=3

František Koplík
24.06.20

https://www.youtube.com/watch?v=AqC5xcHj80c
https://www.youtube.com/watch?v=g93ro1B54b4&list=RDCMUCw2il95DXcigSOEosqL8izA&start_radio=1&t=43
https://www.youtube.com/watch?v=otpQl_zxSs4
https://www.youtube.com/watch?v=1jDhnTtDd9M

Renée Turková
24.06.20

Pane Koptík, nechci jezdit na žebřiňáku, jen se rozhlížím okolo sebe. Bývalé Východní Německo. Polsko, Maďarsko, Bulharsko, nikde nejsou velké nepřehledné lány a pod sebemenším kopečkem obrovské splavené, louže bez porostu.

František Koplík
23.06.20

Paní Turková. Na hlubokou orbu a na stopnutí výstavby na zemědělské půdě máme stejný názor. Budovat znovu meze, tak v omezené míře na svažitých pozemcích snad, ale vrátit stav před scelování to už nikdo z mnoha důvodů neudělá, a pokud ano, znovu na to doplatíme.

František Koplík
23.06.20

V dnešní době malé farmy už jen těžko budou konkurovat těm velkým a když tak jen v určitých speciálních plodinách. Zahraniční konkurence by jistě ráda viděla rozparcelování na malé pozemky a malé farmáře, snáze by je převálcovala a půdu následně levně skoupila.

František Koplík
23.06.20

Taky bych rád viděl, kolik těch farmářů je ochotno se do farmaření pustit. Já žiji celý život na vesnici ,ale žádné takové tu nevidím. Moudré přísloví praví že nevkročíš dvakrát do téže řeky. Dnešní podmínky jsou zcela jiné, než byly před kolektivizací. To nelze vrátit. Mezitím uběhlo mnoho času.
😊

František Koplík
23.06.20

Paní Šímová. Škoda že jsem neznal Vaše názory na kácení lesa dřív. Měl jsem podíl na 10 ha lesa a dlouho jsem sháněl kupce. Prodal bych Vám jej levně a potom byste se mohla přesvědčit na vlastní kůži, jak to s tím kácením stromů napadených kůrovcem vlastně je. Moc by Vám to prospělo. 😊

Jiřina Šímová
23.06.20

Stačilo by přestat kácet lesy a nevymlouvat se na kůrovce.Ten tu byl vždy a bude dál,jen ty lesy,které držely vodu,aby nebyly záplavy a voda se jen tak nespláchla,tu už nejsou!!!

Renée Turková
23.06.20

Přehrady, za 20 let, k čemu!? Co takhle rozvorat šité lány (které velkozemědělci rádi zdědili po komunistickém zcelování) vytvořit meze, polní cesty, remízky a strouhy a znovu začít s hlubokou orbou. Nepovolovat další centra nákupů s obřími parkovišti atd.. Lze začít hned s hmatatelným výsledkem.

Ladislav Kašpar
23.06.20

Citoval jsem šéfa CHKO Český ráj pana ing. Klápště takže vaše dotazy, zda si něco myslím, nejsou na mne. Jde o nepochopení jeho myšlenky. Dotyčný pán řekl, že je z hlediska investic jednodušší zápíchnout prst do mapy a naplánovat, že zde bude.....

Ladislav Kašpar
22.06.20

..... přehrada. Ale pokud nezačneme vodu zadržovat v krajině hned tak za dvacet let, dřív to postavit neumíme, už nebudeme mít co zadržovat. A už to neřešte. Ať vám udělám radost tak jsem také pro přehrady i když vím, že se ani jedné nedočkám. Půl bilionu nebude stačit ani na chod tohoto státu.

František Koplík
22.06.20

Jakub Krčín Měl štěstí, že tehdy nebyl žádný šéf CHKO který by mu dokázal, že když nebude voda, tak velké vodní nádrže nenaplní a že takové nádrže nemají žádný význam. Tehdy byl jejich ekonomický význam daný chovem ryb, dnes jsou přehrady zásobárnou pitné vody atd. atd.

František Koplík
22.06.20

Myslíte že objem ve stovkách milionů m3 vody jednotlivých přehrad je jen kosmetika? Myslíte, že řeka jejíž stav je v době sucha částečně udržovaný z přehrady a která protéká několika městy nemá vliv na životní prostředí? Myslíte si že po nynějších deštích nebude čím přehrady naplnit?

František Koplík
22.06.20

A co vyrovnávání výkonu v elektrické rozvodné síti? Kde naberete elektřinu, když se ve špičkách zvýší odběr a současně nesvítí slunce na solární elektrárny, nebo nefouká vítr na větrníky? Jak říká jedna filmová postava: Nebudu to víckrát opakovat. 😊

Ladislav Kašpar
21.06.20

Šéf CHKO Český ráj říká: Z hlediska ekonomiky investic je samozřejmě nejjednodušší ukázat na jedno místo a říct, že tam postavíme zeď. Ale co když ta voda nebude. To pak budou přehrady prázdné? Není to hlavní řešení, je to kosmetika. .......

Ladislav Kašpar
21.06.20

.........Podle prognóz potřebujeme tu vodu mít v obcích a ve městech, nikoliv někde v přehradě. Je to výkřik, pouhé PR, nic víc

Milan Hemzal
21.06.20

O tom suchu vykládejte těm dnes vytopeným a nebudete stačit utíkat. Jsme střecha Evropy a pokud bude pršet z nebe, pak jen MY a nikdo jiný máme v rukách kolik vody zde zůstane a kolik jí pustíme za hranice. Nevymýšlet nesmysly, ale reálnou koncepci jak vodu v ČR zadržet. Už to mělo být dávno!

Ladislav Kašpar
21.06.20

Jenže, bohužel, ne zemědělec ale ten kdo úrodu od něj koupí určuje co má dotyčný zasadit. A v tomto komunisty historický pokřiveném zemědělství už nejsou sedláci ale jen pronajimatelé a nájemci. První zajímají peníze a druhé nezajímá zkvalitňování cizí půdy. Tento kruh nemá řešení.

Jaroslav Frank
20.06.20

Ke stejnému problému jsem sledoval pořad p. Jílkové MÁTE SLOVO, který mezi řádky konstatoval, že ne plánování, ale lidé v zemědělství, znalí problému, mají rozhodovat, jak a s čím osazovat pole a budovat remízky a plochy k zadržení vody. V minulosti, to bylo svatou povinností každého sedláka

František Koplík
20.06.20

Souhlasím s Vámi pane Vybíral. Dnešní dobu charakterizuje titul knihy, Ubavit se k smrti. Lidé vkládají obrovské množství prostředků i práce do zábavy všeho druhu. Sport, divadlo, film, cestování, i nové technologie jako počítače a mobilní telefony, slouží převážně k zábavě.

František Koplík
20.06.20

Sport už není o sportování, ale je to showbyznys. Obrovské a stále stoupající počet výtečně placených „sportovců“ v dalších a dalších disciplínách. Tito „sportovci“ se prodávají a kupují jako prodejná děvčata za neuvěřitelné peníze. K tomu jejich týmy složené z trenérů, lékařů masérů,

František Koplík
20.06.20

psychologů, manažerů atd. Výstavby nových hřišť s vyhřívanými umělými trávníky, klimatizovaných hal s energeticky náročnou ledovou plochou golfových hřišť s obrovskou spotřebou vody na zavlažování a dalších a dalších sportovišť pro další a další nově vznikající sporty.

František Koplík
20.06.20

Hřišť pro děti, míněno děti, které si chtějí zasportovat, a ne se sportem v budoucnu živit, je málo. O „kultuře“ lépe řečeno showbyznysu, snad až příště. Promiňte to ošklivé slovo showbyznys ale ono nejlépe vystihuje něco čemu se říká sport, kultura, cestování i slavné nové technologie.

Josef Vybíhal
19.06.20

Sucho v Česku. Já bych dodal jen toto: Lidé se k****i chvilkovému zbohatnutí či potěšení, dopouštějí vůči přírodě a krajině neuvěřitelných zvěrstev. Jestli brzy nezačne platit ,že pitná voda, úrodná zem je nad zlato, lidé rychle zjistí ,že močůvka se nedá pít a písek se nedá jíst.
Vybíhal Josef

František Koplík
18.06.20

Paní Němečková. Souhlasím s Vámi a současně nesouhlasím. To co jste uvedla, málo dobytka, lépe řečeno jeho nerovnoměrné rozložení po republice a způsob podestýlky, stavění na úrodné půdě místo zplanýrování chátrajících fabrik a výstavby na jejich místě, pro vodu neprůchodné povrchy i

František Koplík
18.06.20

tam kde by mohlo být například toto:
https://www.ceskestavby.cz/clanky/kam-se-hodi-vegetacni-dlazba-22975.html
V čem s Vámi nesouhlasím jsou přehrady.

František Koplík
18.06.20

Ty jsou schopny pojmout obrovské množství vody, částečně omezit povodně a v době sucha ovlivnit povrchové i spodní vody, nejen v bezprostředním okolí přehrady, ale i po celém dalším toku řeky z ní vytékající, nemluvě o energetickém přínosu a zásobování pitnou vodou i zavlažování.

Milan Hemzal
18.06.20

Čemu se divíme, když státní zájem je udělat z Česka montovnu s halami a dvůr s vybetonovanými plochami? A daří se, jen co je pravda! Veďte k odpovědnosti Ministerstvo životního prostředí nebo ho pro zbytečnost zrušte!

Marcela Němečková
17.06.20

Voda nezavlaží pole. A na polích chybí víc brambor, řepy, zeleniny....
Pořád se dává tolik peněz na zavlažování, a kde to je ?

Marcela Němečková
17.06.20

Problém nedostatku vody je vlastně klimatickými změnami, způsobem hospodaření s půdou, málo dobytka, hnůj atd. Všude na urodné půdě se stavi sklady, fabriky, pritom staré chátrají,všude se betonuje, kachlíčkuje, po náměstích, voda nemá kde vsakovat, a jen slunko vyhřívá. Přehrady nepomohou, voda

Milos Adam
16.06.20

Za tohle mohou jednoznačně politici. Péče o půdu nulová, zabírá se stále zemědělská půda pro sklady, montovny. Pravidla jsou taková, že nutí zemědělce ne*****ovat plodiny zlepšující půdu, není chlévská mrva, ne*****ují se brambory, a mrkněte, jak se orá - po spádnici často, nebo jak se seje a sází.

Milan Taraba
16.06.20

Velký význam má trvalá péče o zemědělskou půdu. Obměna plodin a kvalitní přírodní hnojení.

Jana Fraitová
13.06.20

Vše obsažené v otázce podporuji, ale budování přehrad (příp. s vodními elektr.) s mírou-zabírají půdu, lesní porosty,takže především nerozvodňování podzemních vod,např.formou betonových stěn a dna,nenaruší krajinu+ vodě prostupné odstavné plochy,parkoviště,obnovování a zakládání rybníků,mokřady, aj.

František Koplík
10.06.20

Od devadesátých let vzniklo mnoho zákonů, které znemožňují postavit věci užitečné, a naopak umožňují stavět to bez čeho bychom se klidně obešli. Ekologická, zelená a jiná občanská hnutí prosadila za masivní pomoci EU nesmyslné zákony. Pokud je něco v zájmu těchto skupin,

František Koplík
10.06.20

může se budovat jakýkoli nesmysl. Protože jsou to mladí lidé, tak místo aby se stará průmyslová zařízení bourala a na jejich místech se stavělo něco potřebného pro společnost, třeba byty, tak se v areálu těchto staveb umístí „kulturní“ zařízení. Ta kultura spočívá

František Koplík
10.06.20

většinou v akcích, kde se mladí plouží pod vlivem alkoholu a drog. Další stavby si prosadí velmi bohatí lidé a firmy, které kašlou na zákony a raději zaplatí pokuty a nebo úplatky. Proto stát není schopen cokoli postavit a když tak za mnohonásobně delší čas než je potřeba.

Ladislav Kašpar
10.06.20

Stát není schopen vykoupit pár metrů pro silnici jejíž povolování trvá 10 let a zhotovení dalších 10let. A to je přehrada mnohem větší problém do majetkových práv. Ponechám si svůj názor o převážné zodpovědnosti za hospodaření s vodou v krajině na zemědělcích a lesnících.

František Koplík
10.06.20

Přehrady ať velké nebo malé jsou důležité v mnoha směrech. Částečně zmírní velké povodně, částečně pomohou v době sucha plnit alespoň trochu řeky z nich vytékající, ovlivňují spodní vody nejen v oblasti přehrady ale i v řekách, ovlivňují klima v dané oblasti, pomáhají v zásobování

František Koplík
10.06.20

pitnou vodou, Někde jsou zdrojem vody pro zavlažování, někde mají i rekreační poslání a některé nám vyrábějí elektřinu a pomáhají stabilizovat elektrickou rozvodnou síť. Přehrady určitě nedostatek vody samy o sobě nevyřeší ale při řešení mohou významně pomoci.

František Koplík
10.06.20

Souhlasím s panem *****kem že rozdělení velkých lánů bude spíš ke škodě než k užitku. Rozdělit je třeba velkochovy. Stejný majitel může mít několik chovů rozdělených v několika oblastech kde současně provozuje rostlinnou výrobu.

František Koplík
10.06.20

. Stát by neměl takové či onaké způsoby zakazovat ale ty prospěšné podporovat. Současně je třeba říct že tato změna neproběhne v řádu let ale desetiletí, pokud se s ní ovšem vůbec někdy začne.

Vratislav Kozák
10.06.20

Spotřeba vody se zvyšuje, tlak na zemědělské soběstačnost také. Svádět všechno na velká pole je sice populární, ale bez nich zemědělská velkovýroba fungovat nebude. Farmářské trhy nás neuživí. Řešení je budování malých přehrad, které by sloužili i rekreaci. Příklad: Smraďavka u Buchlovic, Slížany.

Otakar Kučera
09.06.20

Vzhledem k obrovskému růstu populace ve světě a tím i spotřebě vody a zaroveň kácení lesů hrozí i války o vodu. Musíme proto i u nás budovat nové rezervoáry vody, přehrady, ale i menší vodní díla a tím zadržet a využít co nejvíce cenné vody a nenechat ji volně odtéct do moří.

Ladislav Kašpar
09.06.20

Myslím, že lidem na Uničovsku by se v pondělí ráno nikdo neodvážil říct o nedostatku deště. Přehradou, postavenou za možná dvacet let, vodu do půdy nedostaneme. Tu musí zadržet zemědělec na svém poli. Ale né na 100ha svažitém letišti navíc nevhodně osetém. Jenže Zemědělců je tu málo

Petr Kudrnáč
09.06.20

Nedostatek vody v půdě není otázka velkých lánů. Velké lány JZD tu byly již před 30 lety a v řekách a potocích bylo dost vody. Prostě u nás málo prší. Prší zato jinde ve světě, dívejte se na reportáže z ciziny. Z oceánů se vypaří stále dost vody, ale padá dolů jinde vlivem jiného proudění vzduchu.

Jaroslav Frank
09.06.20

V minulosti se bojovalo proti melioracím, dnes proti přehradám. Vody však s ohledem na plýtvání a větší spotřebu nebude nikdy dost, proto dejme zelenou stavbě přehrad, co vytvoří pracovní příležitostí a do budoucna ,místa vhodná k rekreací a odpočinku. Uvažujme dopředu víc, jak jedno ****bní období

Květoslav Verbický
08.06.20

Idea rodinných farem je možná pouze v podmínkách silné dotační politiky státu a fondů EU nebo při jejich zaměření na speciální, tedy i okrajovou, zemědělskou výrobu, např. *****ování bylin. V podmínkách volné konkurence v zemědělství by velikost farem určovala především dosahovaná produktivita práce.

Květoslav Verbický
08.06.20

Na základě tempa realizace dálniční sítě a občanské vybavenosti lze konstatovat, že klimatické změny jsou podstatně rychlejší než schopnost našeho státu postavit šest přehrad. Co může v horizontu deseti let podstatně změnit situaci je změna hospodaření se zemědělskou půdou. Je třeba motivovat

Květoslav Verbický
08.06.20

zemědělce ke zvýšení zástavu skotu a pole hnojit statkovými hnojivy, která jsou schopna zadržet vodu v půdě a přijetím známých účinných opatření schopných zabránit erozi půdy. To může být účinnější než slibovaných šest přehrad. Důležitá je i změna *****ovaných plodin, kde převažuje kukuřice

Květoslav Verbický
08.06.20

do bioplynových stanic a řepka. Mimo to je potřeba zabránit dalšímu rozšiřování „betonových ploch“ a znehodnocování orné půdy výstavbou supermarketů, logistických center, slunečních elektráren, průmyslových zón a výstavbou „satelitních“ měst. K tomu by měla být opět využita nefunkční

Květoslav Verbický
08.06.20

průmyslová infrastruktura, pro výstavbu domů volné pozemky v rámci intravilánu obcí a měst, u slunečních elektráren střešní konstrukce hal a komplexů budov. Situaci může kladně ovlivnit i městská architektura zaměřená na „ozelenění“ střech a volných prostranství.

František Koplík
07.06.20

Postavit několik velkých přehrad je rozumné. Ekologistům se to pochopitelně nelíbí, jim se žádný rozumný návrh nelíbí. Nic proti mokřadům, nebo malým rybníčkům a tůňkám, pokud jsou udělány tak že neprodukují miliony komárů, ale stačí srovnání milionu tůněk s jednou přehradou a není co řešit.

František Koplík
07.06.20

Vrátit zemědělství do období před kolektivizací bohužel propagují vlivné skupiny podporované ze zahraničí. Je to nesmysl už z toho důvodu že o práci v zemědělství nemají mladí lidé zájem a rozdrobení pozemků i farem provozujících bio výrobu, by znamenalo více lidí.

František Koplík
07.06.20

Musíme se smířit s tím že teď i v budoucnu budou zemědělskou činnost provozovat až na výjimky velké firmy. To není žádná tragédie, zákony stanovuje stát a pokud je rozumně nastaví, není co řešit. Svádět lány řepky na Agrofert je nesmysl.

František Koplík
07.06.20

Do biopaliv nás nahnala EU a i když až po letech uznala, že biopaliva přírodě škodí, přesto svá nařízení neodvolala. Rozbití velkých firem podnikajících v českém zemědělství by uvítaly zahraniční podniky. Znamenalo by to další diskriminaci českých zemědělců a jim by zmizela konkurence.

Ladislav Kašpar
07.06.20

Je to z části globální problém. Min. Toman je v pozici teoretika s nápady vodních nádrží. Ale to sucho nevyřeší. Největší problém, jak už zmiňujete je u těch kdo krajinu tvoří a to jsou zemědělci a z části lesníci. A tam se Tomanovi, se střetem zájmů, nechce ani teoretizovat. Otázka velkých peněz.

Ladislav Kašpar
07.06.20

Vrátit krajinu před komunist. kolektivizaci je nemožné ale zmenšit osevní plochy (30ha je výsměch),její skladbu a okamžitě skončit se spalováním potravinových plodin. Samozřejmost je také vracení zeměd. zvířat na pastvu do podhor. oblastí. Jediná volně viditelná ****** je dnes na zápraží Agrofertu.

Miroslava Kapalová
07.06.20

Souhlasím s panem Koplíkem v jeho odborných názorech na danou problematiku a i s tím , že prostor pro příspěvky je malý.

Josef Musil
06.06.20

Souhlasím, že stavy skotu jsou základem pro udržení úrodnosti půdy.Půda by měla být vyhnojena chlévskou mrvou nejméně jednou za čtyři roky. Současně je nutné *****ovat vice jetelů a jetelotrav. Problém vidím ve zvýšení nákladů a snížení produktivity práce. Navrhuji řešit dotacemi !!!

Josef Musil
06.06.20

Souhlasím, že stavy skotu jsou základem pro udržení úrodnosti půdy.Půda by měla být vyhnojena chlévskou mrvou nejméně jednou za čtyři roky. Současně je nutné *****ovat vice jetelů a jetelotrav. Problém vidím ve zvýšení nákladů a snížení produktivity práce. Navrhuji řešit dotacemi !!!

František Koplík
05.06.20

Celý život žiji na vesnici. Sucho je jistě velký současný problém. Často slyším názory „odborníků“ co s tím. Jak udržet vodu v krajině? Jejich názory mne děsí.

František Koplík
05.06.20

Škoda že rozsah příspěvků je tak malý že nedovoluje vyjádřit se trochu obšírněji.
Problém č.1 Humus.
Myslím, že se shodneme, že vodu v půdě zadržuje humus a ten vzniká z organické hmoty dodané do půdy.

František Koplík
05.06.20

To je ale v rozporu s nynějším způsobem chovu dobytka. Dřív byl v každém vesnickém stavení nějaký dobytek a v každé vesnici (po kolektivizaci) kravín vepřín atd.
Velkochovy a způsob „podestýlky“ zaručí že do půdy dáme nanejvýš kejdu a ta humus nevytváří.

František Koplík
05.06.20

Rostoucí počet „ekologických“ bioplynových stanic zaručí že i ta organická hmota která na polích vznikala a zase se do nich vracela v bioplynkách většinu přeměníme na plyn, který spálíme a do půdy dáme jen zbytek, digestát a tím půdu o humus neobohatíme.